Farnost Nový Hrozenkov

V 17. století a v první polovině 18. století patřil Nový Hrozenkov k vsetínské faře. Do roku 1752 byly bohoslužby slouženy ve školní budově.

Původní starý hrozenkovský kostel pocházel z roku 1752, byl celý dřevěný s věží v průčelí. Na věži visely dva zvony. Kostel měl dva boční oltáře, Matky Boží a sv. Prokopa. Kostel byl zasvěcen sv. Josefu. Původní kostel stál mezi hřbitovem a nynějším kostelem. V jeho blízkosti byl zřízen hřbitov, zhruba na stejném místě jako dnes. K hrozenkovské lokálii patřila sousední obec Halenkov a z obce Hovězí k ní patřily tzv. kopanice, čili paseky.

Na samostatnou farnost byl Nový Hrozenkov povýšen 30. května 1784.

Farní kostel sv. Jana Křtitele
v Novém Hrozenkově

Za působení prvního faráře Jiřího Jahna (1784-1797) byl postaven nový kostel se hřbitovem (stavba dokončena roku 1789) a dřevěná jednopatrová fara pokrytá šindelem. Tato fara se nacházela mezi stávající farou a potokem Brodská.

kostel sv. Jana Křtitele roku 1939

Nový kostel, jak uvádí některé prameny, byl snad také zasvěcen sv. Josefu. Historikové soudí, že později došlo k omylu a zasvěcení sv.Janu Křtiteli. Pravděpodobnější však je, že zasvěcení sv. Janu Křtiteli bylo na základě zasvěcení oltáře, přivezeného z jednoho zrušeného olomouckého klášterního kostela. K oltáři byly roku 1894 v Novém Jičíně pořízeny dva postranní oltáře. Roku 1917 byl vyroben nový dřevěný hlavní oltář. Boční oltáře byly roku 1971 při velkých úpravách kostela odstraněny v souvislosti s reformou liturgie po II. Vatikánském koncilu..

Za působení P.Tomáše Blatníka byla roku 1839 vystavena nová zděná farní budova, která po úpravách a přestavbách slouží dodnes.

1. a 2. října roku 1870 byly vytaženy do věže kostela čtyři zvony pořízené za 952 zlatých. Historie hrozenkovských zvonů je velice zajímavá. Beryliova bronz, neboli zvonovina, z níž byly zvony odlévány, našla uplatnění ve válečném průmyslu, zejména při výrobě kanónů. A tak také čtyři hrozenkovské zvony byly postupně roku 1917 odebrány. Nový umíráček byl pořízen roku 1919 a až 25. června roku 1925 byly pro Hrozenkov vysvěceny tři nové zvony. Tyto zvony však stihl nemilosrdný osud za druhé světové války. 7. dubna 1942 byly tři zvony i umíráček opět odevzdány pro válečné účely. Po válce byl vytažen velice nekvalitní náhradní zvon. Nových zvonů se Hrozenkov dočkal až roku 1960. Dne 6. listopadu byly posvěceny nové zvony, které dostaly jméno po předcházejících: sv. Jan, Panna Marie a sv. Cyril a Metoděj. Slouží dodnes. V Hrozenkově se do té doby při zvonění tahalo za provazy a teprve při instalaci nových zvonů se zprovoznil elektrický pohon.

Roku 1918 byly také pro válečné účely odebrány cínové píšťaly z varhan, varhany byly doplněny a opraveny v říjnu roku 1926, poslední generální oprava varhan byla provedena roku 1998.

Křížová cesta v kostele pochází z roku 1932 a je od akad.malíře Adolfa Hoellera.

Od stavby kostela sv. Jana Křtitele uplynulo více než čtvrt tisíciletí a za tu dobu prošel kostel i fara mnoha úpravami a rekonstrukcemi, vzpomeňme některé: oprava velké věže a její pokrytí mědí (1975), dřevěné obložení stěn  (1987), oprava střechy a pokrytí měděným plechem (1989), plynofikace (1997), zahájení adaptace fary (2000), adaptace fary po požáru z roku 2001 (2002), nové dřevěné zvukotěsné zpovědnice (2002), odvlhčení obvodového zdiva (2007), výměna oken a restaurace vitráží (2008), vestavba sociálního zařízení do bočního vchodu a přístřešek na kola (2008).

kostel sv. Jana Křtitele roku 2008

Filiální kostel Panny Marie Karmelské
v Karolince

Ještě před druhou světovou válkou se začalo mluvit o stavbě kostela a výstavbě hřbitova v Karolinině Huti, která byla tehdy částí Nového Hrozenkova. Začátkem roku 1946 zazněly obavy, že by tím byl posílen separatismus Karolininy Huti a ze stejného důvodu také neuspěla myšlenka na zřízení hřbitova.

Vypráví se, že touto skutečností se nenechal odradit majitel pily Cyril Orság. Jeho syn Jan se tou dobou těžce zranil při autonehodě. Zoufalý otec při modlitbách za jeho život slíbil, že v Karolinině Huti postaví kostel, jestli se jeho syn zachrání.

Byl založen „Přípravný výbor kostelní jednoty pro stavbu kostela  sv. Cyrila a Metoděje v Karolinině Huti“. V prosinci roku 1946 bylo získáno vnitřní zařízení (inventář) ze zrušeného kostela v Rudolfovicích. Jednalo se o varhany, lavice, křížovou cestu, oltářní obrazy, sochy, bohoslužebná roucha a nádoby, věžní hodiny, zvon a nábytek do sakristie. Padlo rozhodnutí, že kostel bude postaven ze dřeva.

Na schůzi dne 11. dubna 1948 předseda K.J.  P. Spurný s povděkem oznámil, že byl shromážděn základní stavební materiál (400 m3 kulatiny a 80 m3 kamene). Předseda K.J. společně s architektem Madelmazerem z Brna předvedli ukázky staveb některých kostelů a bylo také rozhodnuto o stavbě kostela na pozemku Boleslava Orsága na kraji Stanovnice, nacházejícím se asi o 80 m výše směrem k centru obce od dnešní stavby kostela.

Dle zápisu ze schůze 11. prosince 1948, která byla poslední, se dozvídáme, že zástupci KSČ prohlásili, že se sice zásadně nestaví proti postavení kostela, poněvadž náboženství je ústavou každému zaručeno. Zásadně by se však postavili proti stavbě kostela, měl-li by sloužit jako bašta protistátní činnosti.  Změna politického režimu po únoru 1948 způsobila, že připravovaná stavba kostela sv. Cyrila a Metoděje nemohla být uskutečněna. Spolek byl zrušen, materiál a inventář zabaven, rozkraden, nebo dán do sběru (např. varhany).

O stavbě kostela se muselo dlouhých 41 let mlčet. Až po politických změnách v roce 1989 došlo k oživení myšlenky stavby. Po pádu komunismu byl ustanoven kostelní výbor v čele s farářem P. Františkem Polesem. Stavební povolení na kostel vydal OÚ v Karolince dne 28. června 1994. Autorem projektu kostela byl Ing.arch. Ivo Ondračka z Veselí nad Moravou a hlavním projektantem Ing. Dan Lukašík z Brna.

Po smrti P. Františka Polese (9. prosince 1993) se pokračovalo v přípravě stavebního místa, ale práce na výstavbě nepokračovaly. Ke změně došlo až na jaře roku 1996, kdy byl navázán kontakt s Mons. Dr. Jaroslavem Studeným, který se stal správcem farnosti a plně se věnoval stavbě kostela, zatímco kaplan P. Michal Pořízek spravoval farnost.

V prvním týdnu srpna roku 1996 se naplno svépomocí rozběhly práce na základech. Dne 28. října 1996 byly základy předány firmě SOPOS z Dubu nad Moravou k pokračování stavby nadzemní části. V neděli 15. června 1997 P. Michal Pořízek v hrozenkovském kostele požehnal zvony za účasti mnoha věřících (sv.Štěpán 345 kg, sv. Václav 245 kg, sv. Mořic 150 kg). Zvony byly zhotoveny ve zvonařské dílně pana Josefa Tkadlece v Halenkově.

Kostel vysvětil v sobotu 12. července 1997 olomoucký arcibiskup mons. Jan Graubner.

Od původního záměru výstavby kostela k realizaci uplynulo více než půl století. Mezitím došlo k oddělení místní části Karolinina Huť od obce Nový Hrozenkov (1. ledna 1949) a k jejímu přejmenování na Karolinku (1951). Necelý rok po vysvěcení kostela získala Karolinka status města (1. června 1998).

Hrozenkovští kněží

Hrozenkovští kněží vždy působili kulturně, hospodářsky i osvětově. Tak například P. Antonín Dvořák (1798-1819) složil ze svých prostředků 1000 zl.rakouské měny jako základní kapitál dlužního úpisu, aby z ročních úroků byly zakoupeny školní a modlitební knihy pro chudé hrozenkovské děti a služebné. Prvním pokladníkem záložny se roku 1898 stal hrozenkovský kaplan P.Vrbíček. P. Jan Štěpán (1889-1903) za četné zásluhy v obci dostal císařský záslužný kříž a byl jmenován čestným občanem obce. Za farářování P. František Procházky (1905-1913) dochází k ostrým sporům mezi ním a majiteli židovských hospod, roku 1906 přijal pokladnictví v konzumu. Kaplan P. Rudolf Klain (kolem r.1906) založil Besídku hospodářskou v hostinci Jana Orsága (dnes na Brodské). Kaplan P.Vladimír Čermák (1932-1937) organizoval výstavbu Lidového domu jako základny rozmanitých kulturních aktivit.

Z farnosti Nový Hrozenkov vyšlo mnoho řeholních sester a celkem pět kněžích.

P. František Leskovjan (*1915, vysvěcen 1950, †1992), primiční mše svatá 30.4.1950 v Novém Hrozenkově

Je pochován v N.Hrozenkově v kněžském hrobu, jako rodák zemřel v N.Hrozenkově, kde jako důchodce žil a dojížděl zpovídat a kázat na Sv. Hostýn.

primiční mše svatá P. Františka Leskovjana

P. Tomáš Koňařík O.Cr. ( * 3. září 1950, o.18. prosince 1976)

primiční mše svatá 24. prosince 1976 v Novém Hrozenkově, křižovník.